Rulandské šedé 2003

Ovčáčíkovo Rulandské šedé – to je téma přímo architektonické. Vnitřní stavba tohoto „uměleckého díla“ má nejenom jakoby katedrální podstatu, ale i skutečnou tektoniku – čím déle toto víno ochutnáváme, tím více si všímáme pohybů a změn, kterými je přetvářeno, obohacováno a doslova završováno jako skutečná monumentální stavba. Doporučuji jej pít nejméně po tři večery za sebou. Na začátku ucítíte ve sklenici chléb položený na pergamenovém výkresu budoucího chrámu, vonící kváskový chléb, který za úsvitu posnídali středověcí mistři kameníci – „kamenické hutě.“ Pak vínem zakroužíme – před námi vyvstanou štíhlá gotická okna, věnec kaplí po obvodu poháru, ruce sepjaté k modlitbě či andělská křídla. Napijeme se. Jediný hlt je jako stoupání z krypty kostelní lodí přes triforium k nejvyšší fiále na věži, kterou uchází spiritus vini – v tomto případě alkohol nebývalé koncentrace, jenž „chrám“ tohoto šedého pinotu doslova prostupuje, ale jehož přítomnost je zároveň nutnou palčivostí Božího Tajemství.

Druhého večera je víno rozložitější, jako by byly přistavěny dvě další kostelní lodi, v nichž zavoní staré modlitební knihy. Třetí den je víno v ústech doslova barokně prostorné, kupolovité. Štíhlé a filigránské gotické kružby ustoupily oválům a kruhům. Zavoní lavice s ořechového dřeva lehce ožehnuté plamenem voskovice. Chrám je dotvořen. Setkali jsme se s vínem komplexním, etapovým, etážovým a podmanivě složitým.